Když jsem byla dítě, vždycky jsem se divila, proč všichni dospělí nevidí svět stejně krásný a bezstarostný jako já. Časem, kdy jsem se dostala do věku dospívajících jsem začínala chápat proč, ale stále jsem věřila v dobro světa a lidí, a tak nějak svou pozitivitu neztrácela a snažila se na tuto vlnu naladit i ostatní. Vždycky se snažím najít to lepší na dané situaci, to mi asi zůstalo. Nyní jsem dospělý člověk se všemi starostmi a řešeními, které visí pouze na mém krku. Už chápu, proč se dospělému světu a životu říká tak, jak se říká. Stále ale doufám, že jde především o nastavení si všeho tak, jak to vyhovuje vám. Jsme strůjci vlastního štěstí i neštěstí, ovšem neřekla bych, že zrovna můžeme například za téma tohoto článku, které se týká naprosto nesmyslných možností a přizpůsobení bydlení pro mladé lidi.

Něco změnit můžeme, něco pak zase ne. Jistě nebudu mluvit pouze za sebe, kterou tento styl a chování se k mladým vadí. Věřím v to, že nejen já se potýkám s problémy a přemýšlím nad tím, jak to ve finále budou mít naše děti a další generace po nás. Rozhodně bych samu sebe nepopsala jako osobu, která lpí na materiálních věcech, ale spíše bych to nazvala jako základní potřeby k živobytí, které mi ale bohužel nejsou dostatečně poskytnuty.

JE DŮLEŽITÉ KOUKAT NA VŠECHNY SPOLEČENSKÉ SKUPINY
Lidem, kteří všechno (ne)řídí pravděpodobně uniklo, že mladých lidí se rodí všude a nikdo se neptá na danou společenskou skupinu, kam se kdo narodí. Napadlo vás třeba někdy se zamyslet nad tím, jak například žena samoživitelka s 3 dětmi má pracovat, zajistit jim základní potřeby, vybavit do škol, živit sebe a následně myslet na svůj důchod a budoucnost dětí? Jak tyto děti mohou dostat dostatečnou podporu, když je na všechno sama? Ano, děti se mohou vypracovat na špičkové úrovně a pohybovat se v takovým finančních možnostech, že budou jedni z mála, kteří na bydlení bez problémů dosáhnou, a tudíž tento článek bude naprosto zbytečností. Měli bychom si ale uvědomit, že takovýchto šťastných konců je velmi málo.
Může být i situace, kdy dítě je naprosto bez problémů, všechno je mu dopřáváno, dostane dobře ohodnocenou práci, na normální život by měl, ovšem i přes to všechno nemá možnost na bydlení dnešních dní dosáhnout i tak.

NÁJMY, HYPOTÉKY, SPLÁTKY…DNES JE TO UŽ OPRAVDU JEDNO
Dostali jsme se do situace, kdy je zanedbatelné, jestli si vezmete hypotéku nebo splácet měsíční nájem. Ve finále, když to spočítáte, budete platit stejně a ne-li někdy i víc. Hypotékou si zajišťujete alespoň malé procento vidiny, že jednou bude dům/byt váš, u nájmu tomu nikdy tak nebude. Ale to je možná jeden a poslední rozdíl. Cenově všechno tak moc rapidně vzrostlo, že jestliže přemýšlíte do budoucna, tak jedna zásadní věc je ta, aby člověk toto všechno dokázal platit i s důchodem.

STRES, NEJISTOTA, STOVKY UTRÁPENÝCH A NIKDO NEJEVÍ ZÁJEM ŘEŠIT PROBLÉM
Problému a žádostí na změnu je mnoho, toho si je vědom snad každý občan. Kdybychom alespoň viděli u některých zájem o to s touto problematikou něco dělat a opravdu začít tento velký problém řešit, i to by byl posun. Všichni se ale velkým obloukem tomuto tématu vyhýbají a nám nezbývá nic jiného než neustále šetřit na něco, co za měsíc zvedne svou cenu o další třetinu a tím pádem se z dané situace stává kruh, ze kterého nejde vystoupit. Budeme se tedy stále motat v tom samém s nulovým výsledkem.
Dnes vám ani nepomůže se odstěhovat mimo velká města, protože ve finále je jedno, jestli bydlíte v Praze nebo Plzni. Ceny nemovitostí jsou na tak vysoké laťce, že už vám zbyde jen smutná realita a lhostejné přehledy od těch nahoře.

KDYŽ DRAHÉ BYTY, TAK TEDY VYŠŠÍ PLAT?
Německo, Rakousko a další země si ceny nemovitostí, které nyní na trhu jsou, dovolit mohou, a to z jednoho, již nám všem jasného, důvodu, kterým jsou finance. Neměli bychom srovnávat platy Čechů a okolních států, protože na rozdíl od nás mají odpovídající platy daným cenám bydlení. Východiskem tedy je změna na jedné straně (zlevnit ceny nemovitostí) nebo naopak mít větší finanční ohodnocení a tím pádem si dovolit ceny, ve kterých se nyní svět pohybuje.

DĚDICTVÍ, ALE AŽ PO ČTYŘICÍTCE?
Vidina různých majetků a dědictví je sice lákavou formou, na kterou hodně lidí nyní sází. Můžete mít pole, různé nemovitosti, na které ale taky můžete čekat celý život. Neustálé čekání na něco, co ani nemusíte ve finále mít je pro mě například velký risk a hazard s mládím, které nyní člověk má. Ano, stavět či prodávat se může vždycky a všude, ovšem můj názor je takový, že tu chybí možnost přechodného období, kdy chcete budovat domov, rodinu a svá nejlepší a nejproduktivnější léta života věnovat aktivnímu životu, svým dětem a sobě. A přesně tohle období od 20 do 50 let je dost nedořešené. A jsem si jistá, že nejsem jediná, koho se toto téma týká a trápí se tím.

Všichni tvrdí, abychom se zbytečně nestresovali, protože tím škodíme sobě samým. Ovšem jak? Ten, kdo danou větu říká, ať se tedy jednoduše sebere, začne pro to někdo konečně taky něco dělat a věřte mi, že se mnoho mladým uleví, protože základní stavební kámen pro rodinu a šťastný život je mít teplo domova. A to někteří ani mít nebudou, jestliže se opravdu už nezačne něco dít.

Jestliže chceme změnu, musíme o ní mluvit a bojovat za to, aby se to posunulo do stádia, kdy se o to bude alespoň někdo zajímat, nebo lépe, bude to řešit!

Ten, komu se jedná o rozkvět našeho státu a lidu, udělá maximum pro všechny věkové skupiny. Nebude protěžovat jedny a zapomínat na druhé.
Od čeho se tedy říká teplo domova, teplo rodinného krbu, když si někteří ani ten domov pořídit nemohou? Zkusme se více zamyslet…

Mějte se krásně.

Vaše B.