Vítejte na mém blogu!
Fotografie od Danielle MacInnes z Unsplash

Vítejte na mém blogu!

Úvahy

Zdravím vás všechny! 

Ráda bych vás tu srdečně přivítala. Jelikož jste se nějakým způsobem dozvěděli o mém blogu a nyní tu čtete, jsem moc ráda, že jste tu a doufám, že se se mnou vydáte na dobrodružství, která nás tu čekají. 

Jak už víte, jmenuji se Bára. Jsem holka z Prahy, co miluje psaní, a skrze to bych ráda brouzdala i v dalších odvětvích, která tu časem na mém blogu najdete. 

Mým snem vždycky bylo mít nějaký prostor k tomu psát a dělat to, co mě baví a dělá šťastnou. Zároveň bych byla moc ráda, kdybychom se tu stali přáteli, kteří si budou i navzájem radit, povídat si a předávat své životní zkušenosti a názory, protože ty jsou, dle mého názoru, k nezaplacení. 
Nebude to jen o mně, bude to hlavně o vás! Pojďte Barenit se mnou. 

Můj příběh s psaním začal vlastně už na základní škole. Jako každého z nás, někoho něco baví víc, někoho míň. U mě to byla hlavně čeština. Milovala jsem tedy spíše tu slohovou část, ale berme to jako celek. Měli jsme skvělou učitelku, díky které mě ten předmět bavil o mnohem víc. Vždycky jsem měla radost, když přišel na řadu domácí úkol v podobě slohové práce. Pamatuji si, že jsem téměř pokaždé měla jeden z nejdelších slohů, a díky tomu jsem se naučila zamýšlet nad věcmi, které by vás třeba ani v dětském věku nenapadly. Měla jsem ráda těžší témata, více k zamyšlení a možná i k motivaci lidí. Hodně lidí mi říkalo, že na svůj věk mám moudré názory a díky tomu jsem se psaní věnovala i dál. 

Jako každý teenager jsem i já měla problém s veřejným projevem a někdy i čtením svých myšlenek nahlas, ale časem, když jsem viděla, že to může někoho motivovat například i k lepšímu postoji k životu, zjistila jsem, že psaní má smysl. Ne vše se dá skrze písmenka sdělit, ale minimálně dokáží člověka přemluvit k zamyšlení. 

Milovala jsem to čím dál tím víc, proto jsem ve 14 letech napsala svou první knížku. Strávila jsem u ní každý den po několik měsíců, ale bavilo mě to. A o to v životě jde. Věci vás musí bavit. Když ji čtu teď, kritické oko na to kouká jinak. :D Ale stále máte pocit, že je to něco, co možná i nastartovalo další chuť do mé záliby. 
Střední školu jsem si vybrala v podobném směru, ovšem z důvodů časového vytížení jsem na psaní, kromě tvůrčího psaní ve škole, neměla téměř čas. Psaní je něco, pro co musíte mít nejen vlohy, ale i inspiraci, čas, motivaci a píli. Dalším důležitým aspektem v psaní je předání informací a vědět, že si z toho nejen vy sami, ale i čtenáři něco odnesou. Jak se říká lidově - musí to mít hlavu a patu. 

V prvním příspěvku nesmí chybět poděkování. Ne všechno je tak jednoduché, jak se někdy může zdát, a ani já na začátku této stezky nevěděla, kolik času a náročných situací tvoření blogu přinese. 
Proto bych chtěla moc poděkovat těm, díky kterým se mi tento sen splnil a i přes mé beraní rohy to zvládli a překonali boj. Přátelé, rodina a přítel, který mi byl vždy po boku a podíl na technické a designové stránce má hlavně on. Tudíž velký dík všem! 

Závěrem bych ráda řekla, že jestliže vás zajímá, jak se bude vyvíjet život a příběhy na tomto blogu, ráda vás tu uvidím. Vážím si každé osoby, která bude s tímto blogem žít a bude vás to bavit tak, jak to baví mě. Uvidíte různá témata, můžete to brát i jako takovou kuchařku a deník v jednom, nebo si jen najděte chvilku pohody a klidu a pojďte si něco přečíst. 

Časem tu budeme tvořit příběh, který může mít šťastné konce v každém příspěvku. 

Těším se na vás a mějte se krásně! 

Vaše B. 

Foto Barbora Benešová
Barbora Benešová
Jsem holka, co razí pravidlo „s úsměvem jde všechno lépe“, tudíž se vždycky snažím najít řešení v každé situaci. Ráda pomůžu, a pomocí psaní doufám, rozkouzlit úsměv na tváři i vám!