Věř, běž a dokážeš
Fotografie od Joanna Kosinska z Unsplash

Věř, běž a dokážeš

Rady a tipy, Úvahy

Křižovatky života. Ne jedna nás v životě čeká, dokonce bych řekla, že pomalu každým dnem se ocitáme na těchto pomyslných světlech.

Když se podíváme do svých životů, mnoho z nás dává přednost a velkou váhu těm větším, které ovlivňují další životní směry či rozhodnutí, které se těžce vrací poté zpět. Každý den je nová a nová zkouška a hlavně premiéra dne, který nikdy neprožijete znovu. Nikdo vás nepřipraví na další týdny či měsíce. Proto je důležité si vážit jakéhokoliv dne, který nám život poskytne a soustředit se, abychom si mohli na konci říci, že to stálo za to.

Jsou dny, kdy se vám nic nechce, nebaví vás to a nemáte důvod si užívat. Samozřejmě každý z nás tyto dny má a je naprosto v pořádku dát odpočinout i sobě samotnému. Ovšem je nutno podotknout, že nemůžou být všechny dny tohoto typu. Odpočinek, po kterém přicházejí pilné a pracovité dny, které vedou k úspěchu.
Jsme lidé, stejní, ale přeci jiní. Každého baví jiná věc a ačkoliv si to nemusíte připouštet, každý máme směr, kterým se máme vydat, nebo ho alespoň zkusit. Předpoklad k něčemu má každý z nás. Někteří podávají nadstandardní výkony v běhu, atletice, komunikaci, psaní, zpěvu, hudebních nástrojích, architektuře, marketingu, herectví, IT oborech, psychologii, odborných povolání jako jsou lékaři, právníci,…
Když se zamyslíte sami, kam to táhne nejvíce vás? Jestliže jste dokázali najít na tuto otázku odpověď, je to jasné. A přesně tím směrem byste se měli vydat, vzdělávat se a prohlubovat. Teď by mohla přijít obrana, že na to člověk nemá, ať  už finančně, tak časově nebo dalších mnohé výmluvy. Ovšem pamatujte, že jediný a největší limit jste vy sami.

S touto částí jde ruku v ruce i strach. Z neúspěchu, konkurece či jednoduše z lenosti nebo nedostatečného zápalu ke svému snu. Úspěšní lidé se komentují a nenávidí hodně často, ale berme v potaz, že každý z nás má stejné možnosti. Není to otázka peněz, postavení rodičů či studium škol. Vše pramení a závisí na jednotlivé lidské bytosti. Vyberete si buď méně náročnou nebo klikatou a trnitou cestu plnou bolestí a útrap, po které se časem dostaví odměna, jestliže vytrváte. Neholdám tu společnost třídit podle vůle. Chci ale ukázat svoji cestu, která mi dopomohla tomu, kde jsem právě teď. Nestalo se mi, že bych pouze seděla, naříkala a plakala a všechno mi zázrakem padalo do klína a já nemusela hnout ani prstem. Nedostala jsem v mém dosavadním životě nic zadarmo, proto jsem se musela spolehnout sama na sebe a také na sobě začít tvrdě pracovat.

Už na školách jsem si musela všechny známky a úspěchy tvrdě vybojovat svou pílí a časem stráveným nad tím vším. Můj boj byl někdy ne zcela dobrovolný, ale naučila jsem se díky tomu věci, za které jsem v dnešních dní velmi vděčná. Píle, pracovitost, svědomitost a cílevědomost. Byla, a stále jsem, tvrdý pracant, který když něco chce, tak si jde tvrdě za cílem. Nechodím přes mrtvoly, naopak jsem poctivá, což někteří odsuzují a říká se, že takhle ničeho nedosáheš. Ovšem já razím pravidlo jiné, možná naivní, ale nehodlám se měnit kvůli společnosti, která tuto nesmyslnou, povrchní a pomyslnou “čáru“ nastavila. Ten, kdo není “mrcha“, tak se nemůže prosadit? Jestliže je člověk schopný, pilný, pracovitý, cílevědomý a laskavý, zvládne, dle mého názoru, vše. Jde jen o to chtít.

Fotografie od Zac Durant z Unsplash

Motivace je jednou z dalších částí, která je pro úspěch dosti podstatná. Někteří z nás potřebují vidět budoucnost či motivaci, která je po práci čeká. Hodně bych to přirovnala k dětem, kteří rády vidí odměny na každém rohu, ale díky tomu se u nich prohlubuje píle a pracovitost na dané cestě. Ovšem i dospělí mají rádi vidinu dobrého konce, například platu, ohodnocení, dobrého pocitu, vidět jméno pod svou fotkou či textem v časopise, v divadle či na koncertech “standing ovation“, nebo v záverečných titulkách nového filmu v kinech. Bereme to i z části jako úspěch naší tvrdé dřiny před tím vším. Ale řekněme si upřímně, nikdo vás jen tak do ničeho nenasadí, musíte začít primárně u sebe.

 

Mým snem od nějakých 13 let byla žurnalistika a živit se psaním. Během let se můj sen stále stupňoval do chtíče a následné realizace, kterou jsem si chtěla splnit čím dál tím víc. Čas s osudem tomu ale nepřály v daném okamžiku a nechaly můj sen dozrávat. Věděla jsem, že vidím v tomto směru potenciál, určité nadání a budoucnost. Můj průběh tímto snem a koníčkem byl hodně na houpačce. Jednou jsi nahoře, pak zas dole. Když jsem slyšela a četla další díla různých lidí, říkala jsem si, že to přeci nemůžu nikdy napsat nebo zvládnout. Ale podceňování samu sebe? Nesmysl. Kritika, ale taková ta přirozená a zdravá, která vás popohání o to víc vpřed. Dalším bodem mé cesty bylo nalezení svých témat, směrů a textů, které chci psát. Uvědomění si samu sebe a vážit si toho, co umím a dělám. A přesně proto jsem musela dojít až sem bez nějakých obrovských úspěchů či uznání. Děláte to pro sebe. Osud vždycky asi ví, co dělá, protože přesně sem mě chtěl dostat a nyní vím, proč tomu tak bylo a je. Časem se dozvíte různé souvislosti a propojení s minulostí, které ale mají svou dobu. I já jsem se ke svému počínajícímu se snu dostala až za poslední roky. Nejen svou pílí, chtíčem, ale také vstupem určitých lidí do mého života. K mému snu mi dost z nich pomohlo a bez kterých bych se nedostala tam, kde jsem. Někteří si mohou říkat, že nejsem slavná, nemám x sledujících na sociálních sítí atd. Ovšem je tohle opravdu ten úspěch, za kterým chodíme? Já osobně to beru jako krásný dodatek k tomu, co tvořím, ale určitě ne primární hodnocení. Za svůj úspěch beru to, co se vybudovalo a malými krůčky buduje stále dál. Můj sen se stává skutečností a to je ta pravá odměna, alespoň pro mě.

Možná je vás tu víc jako mě, kteří mají své sny a zájmy rozlítané do více stran a snaží se hledat ten správný směr. Nemáte rádi stereotyp, proto hledáte povolání, které vám tento rozlet a rozmanitost zaručí? Třeba ho najdete, třeba ne. Důležité ale je, že víte co chcete vy. Je tolik možností, které se vám naskytují pod rukama, proto neváhejte a vyzkoušejte toho tolik co jde. Život souvisí s měsíční výplatou, povinnostmi, kterých se nezbavíte, ale nemá, dle mého, trávit čas v práci, která vás nebaví a absolutně se v ní soužíte. Je to všechno moc krátké, ale zároveň dlouhé na to, abyste provozovali práci, kterou děláte jen z povinnosti.

Jestliže věříme, můžeme běžet. Jestliže běžíme, můžeme dokázat. A to je můj cíl a motto, které se na svých křižovatkách řidím. Chtěla bych vám ukázat, že jestliže po něčem toužíte a víte, že to opravdu uvnitř chcete, jde to. I když ne ze dne na den, ale pokud vytrváte, dáte do toho čas a píli, podaří se to.

 

Mějte se krásně.

Vaše B.

Foto Barbora Benešová
Barbora Benešová
Jsem holka, co razí pravidlo „s úsměvem jde všechno lépe“, tudíž se vždycky snažím najít řešení v každé situaci. Ráda pomůžu, a pomocí psaní doufám, rozkouzlit úsměv na tváři i vám!