Dostala se mi do rukou knížka psaná přímo kurátorem konferencí TED, Chrisem Andersonem. Zaujala mě už svým titulkem, který vytvořil ve vzduchu trochu, pro mě, smutný pocit, že jsem na tuto knihu nenarazila dřív. Ale jak se říká, vše má čas. Pro ty, kteří zcela neznají, jedná se o každoroční konference a platformu, která hlásá své motto „myšlenky hodné šíření“. Zkratku TED můžeme rozložit na jednotlivá písmena, která nesou v anglickém jazyce svůj význam.
T = Technology (technologie)
E = Entertainment (zábava)
D = Design (umění)

Většina z nás jistě zná jejich tradiční TED talks, což jsou záznamy z vystoupení a jsou na ně zváni různí hosté, kteří se věnují odlišným oblastem. Mezi ně patří věda, umění, technika, design, politika, vzdělávání, kultury, podnikatelská témata, ale i normální občané, kteří přicházejí se svými příběhy a následně inspirují svět. TED založil Richard Saul Wurman a Harry Marks v roce 1984, poté převzal platformu Chris Anderson, který napsal tuto knihu a podrobně nás provedl celým systémem a dobrou přípravou na vystupování. Zajímavostí pro mě bylo, že se snažili TED Talks prosadit do televize, ovšem nikdo o ně neměl zájem a odešli s odpovědí, že nikdo nechce vidět mluvící hlavy v televizi a že se na to nikdo dívat nebude. Proto se rozhodli vydat se cestou YouTube, kde jejich počty sledujících byly naprosto šokující.

Kniha je rozdělena do 5 základních kapitol, které mají své podkapitoly.

1. ZÁKLADY
Ať chceme nebo ne, vždy je potřeba začít u kořenů a začátcích své práce. Nikdo učený z nebe nespadl, jen možná někteří si se svými výstupy velkou hlavu nedělají. Je potřeba si utřídit myšlenky a jakmile víte, že budete prezentovat, příprava a co největší sbírání informací o daném tématu je základ všeho. Předávání myšlenek je těžká disciplína, proto bychom s nimi měli nakládat s velkou opatrností. Leitmotiv je tím, co musíte vyzdvihnout, ať mluvíte ve škole nebo na konferencích či představujete program v práci. Je to vůdčí myšlenka vašeho projevu a prezentace.

2. ŘEČNICKÉ NÁSTROJE
Kéž bych tuto knihu a zvlášť tuto kapitolu mohla číst ve svých útrapách na přípravu prezentace u maturitní zkoušky. Propojování vašich myšlenek a publika je dosti náročné, abyste se do toho sami nezamotali. Vždy je nutno si uvědomit, pro koho prezentujete a na základě toho tomu svůj výstup přizpůsobit. Lidé milují příběhy, proto není špatné svůj začátek postavit na základě příběhu. Co jiného je může donutit víc než chtíč, jak příběh skončí. Máte to jako s knihou, čekáte do poslední kapitoly, abyste se dozvěděli, kdo je vrah, či jestli vaši oblíbenci budou nakonec spolu. Jestliže máte ve své prezentaci něco, co víte vy sami, že může být nepochopeno, vysvětlete to hned. Není nic horšího než mít zmatené publikum, které se v případě ztráty v kontextu začnou nudit.

4. PŘÍPRAVA
Já sama jsem si několikrát prožila vystupování před větší skupinou lidí. Zatím největší byl můj proslov na maturitním plese za všechny maturitní ročníky. A jako vždy, zachránila mě příprava. Zaprvé jsme si proslov napsaly společně se spolužačkou, proto jsem věděla kde a co mám napsané a co přesně tím chci říct. A to je velmi důležité. Poté neustálé úpravy a nacvičování proslovu se spolužačkou, se kterou jsme chodily za učitelem, který nám radil a podával upřímnou kritiku, díky které jsme se mohly zaměřit na své nedostatky a následně na nich zapracovat. Příprava toho, co budete říkat, je vždy podstatná. Sama jsem tedy jasným důkazem toho, že bez přípravy to nebude nikdy ono.

5. NA PÓDIU
V této kapitole Chris Anderson popisuje, jak důležité je, co máte na sobě. Překvapená jsem byla tím, že mužům se zcela nedoporučuje kravata, ale svůj důvod to evidentně má. Vždy musíte vědět na jakou příležitost se oblékáte a zařídit se podle toho. V této knize je východiskem, že byste se měli obléknout tak, aby vy sami jste se cítili uvolněně a zároveň sebevědomě. Jestliže budete vidět v televizi, nedoporučuje se obléknout do černé od hlavy až k patě, což se v této knize popisuje jako chodící hlava bez těla. Neutralita, kterou rozzáříte nějakým doplňkem je údajně ideální. Lidé mají rádi barvy, ovšem ne po celém vašem těle. Vždy s mírou. Někomu se zdá tento krok nepodstatný, ale jak se cítíte se následně odrazí na vašem výkonu. Hlavně nemějte zmačkané věci. Všechno řešte dříve před vystoupením, ať vás tyto maličkosti nevyvedou z míry.
Je mnoho technologií, které můžete ke své prezentaci použít. Ať zvolíte ale cokoliv, vždy pamatujte, že ten hlavní jste tam vy. Nemají vás nahradit slajdy za vámi nebo živá ukázka něčeho, co vás uvede do pozadí. Překvapte publikum něčím nečekaným, ale ne na úkor vás samotných.
Hlas je velmi podstatný a monotónní hlas uspí všechny. Nahrávejte se, říkejte to před rodinou či přáteli, abyste zjistili, jak zníte. Změny výšky hlasu jsou ideální, jestliže chcete něco vyzdvihnout a přinést na to důkaz. Chris Anderson velmi dobře poukázal na to, jestliže máte okolo uší mikrofon, není vhodné si u žen brát dlouhé náušnice, následně dělají nepříjemné zvuky a váš hlas není téměř slyšet.
Váš postoj by měl být uvolněný, ale zároveň jasný a čistý. Nemáte se houpat či stále chodit sem a tam. Někomu to pomáhá, ovšem v tomto případě volte část nebo jedno místo, na kterém se vždy alespoň na chvíli zastavíte. Při svém vyprávění navazujte oční kontakty. Vyberte si klidně pár lidí, kteří vám připadají na toto ideální a navazujte kontakt.

6. REFLEXE
Měli bychom si uvědomit, že jakmile vystoupíte před větší skupinu lidí, je podstatné mít jasný cíl, kam chcete dojít. Jen lidé mohou vytvořit tu správnou a největší vazbu mezi dalšími lidmi, to žádné technologie nedokáží. Sdílení svých nápadů a myšlenek je náročné, ale důležité zároveň. Líbila se mi jedna věta, která se objevila v knize: „Dokážeme-li najít způsob, jak jeden druhému opravdu naslouchat a navzájem se od sebe učit, čeká nás slibná budoucnost.“
Osobní reflexe nás je další důležitou disciplínou, kterou se budeme učit asi celý život. Není jednoduché si ukázat na své vlastní chyby a poučit se z nich, nebo ze slov, která jsme vypustili z úst.

„Buď rozumný. Podívej se na danou věc ze širší perspektivy.“

„Budoucnost ještě neexistuje a my všichni se kolektivně podílíme na jejím vytváření.“

Tato kniha byla opět přínosem nejen ohledně vystupování na veřejnosti, měla v sobě víc i do života pro toho, kdo to v knize vidět chce. Doporučuji přečíst!

Mějte se krásně. 

Vaše B.