
Oko do duše okno aneb síla našich očí
Říkávalo se a možná i dodnes se tvrdí, že lidské či zvířecí oči nám mohou říct mnoho. S úsměvem přicházejí jiskry v očích a zároveň se vám okolo očí tvoří malé vrásky radosti. Když jste smutní, pláčete a tečou vám z očích slzy. Jste vyděšení a stejně tak i vaše oči. Jakmile se s člověkem něco děje, vždycky to poznáte právě na nich.
OČI VÁS VŽDYCKY PROZRADÍ
Můžete se sebevíc snažit o to, aby vaše okolí nepoznalo, že se s vámi něco děje nebo nejste ve své kůži. Falešný úsměv sice umíme všichni, ale nikde jsme zatím nepřišli na to, jak to samé aplikovat na očích. Neříká se nadarmo, že očima vidíte člověku až do žaludku. Oči o vás prozradí i to, co byste častokrát ani nechtěli.
DĚTI, DOSPĚLÍ I ZVÍŘATA MAJÍ TENDENCI KLOPIT OČI
Proč myslíte, že lidé často uhýbají pohledem přímo do očí? Proč děti klopí oči, když se stydí nebo když něco udělaly? Všichni sami moc dobře někde uvnitř víme, že oči jsou velmi podstatnou částí našeho těla a zároveň i velmi zranitelné.
Všimli jste si někdy toho, co dělá váš pes, když něco provede? Rozhrabe vám záhon, sebere prádlo z věšáku atd. Vy na něj vzápětí jdete s vyhubováním a on si jen sedne, sklopí hlavu a snaží se vám všemi možnými možnostmi dát najevo omluvy. Stejně ale jako lidé, první, co udělá, tak s vámi nenaváže oční kontakt.
Podvědomí bytostí evidentně funguje na principu, že jakmile se sami necítíme dobře nebo se nám něco stalo, snažíme se omezit oční kontakt s okolím na co nejmenší možnost.
ÚNAVU POZNÁTE NA OČÍCH IHNED
Jistě všichni známe pohled unavených očí. Častokrát jsou zarudlé, stále umžourané, a i když nám člověk nic neřekne, vidíme na něm, že buď vstával hodně brzy, nebo probděl celou noc. Je zvláštní, že je tolik věcí, kterých si všímáme na lidech i na sobě automaticky, ale ani nám to tolik ve finále nepřijde, jak moc důležitá část to je. V tomto případě právě oči.
SLUNEČNÍMI BRÝLEMI SE PŘED SVĚTEM NEOCHRÁNÍTE
Vypozorovala jsem, možná i vy, že lidé, než aby ukázali své oči světu, raději si je často naivně chrání slunečními brýlemi. Vzpomeňte si na scénu z filmu Ženy v pokušení, kdy hlavní hrdinka (Lenka Vlasáková) se snaží dostat z odchodu svého manžela. Jednoho dne na svém sezení, jako partnerská poradkyně, neudrží své nervy a emoce na uzdě a uteče s brekem. Vzápětí se dostane na scénu její matka (Eliška Balzerová) a Lenka Vlasáková se snaží před ní svůj emoční výpadek společně s ubrečenýma očima zakrýt právě brýlemi.
Nateklé oči od breku všichni známe, a poznáme je i dlouho po breku, ale poté i na samotných očích zjistíme mnohem víc. Nevyčtete pravděpodobně co se danému člověku stalo, ale uvidíte víc, než by si samotný člověk přál. Smutek, zklamání, žádnou pozitivní energii ani náladu.
Mnohokrát si myslíme, že my lidé jsme takoví nedobytný hrad, kterého může něco bolet, trápit, štvát, nebo naopak se můžeme radostí uplakat, ale nikdo nemá šanci si toho všimnout, protože naše emoce si chráníme a nedáváme je najevo. Ovšem často se můžete snažit sebevíc, ale ti, kteří jsou více vnímaví, tak to poznají na „míle daleko“. Lidské oči nám řeknou opravdu mnoho informací o daném člověku. Můžete z nich dokonce i vyčíst některé charakteristické vlastnosti, které po čase poznáte, že jste vlastně měli pravdu. Zdá se vám, že má někdo zákeřné oči a jde z nich zloba? Nebo naopak vám stačí jeden pohled někomu do očí a víte, že je to ten pravý/pravá, protože ta milost a laskavost jim z očí přímo padá? Nemusíte se považovat za blázny, kteří už jsou asi přepracovaní. Neříká se to o očích jen tak pro vtip. Dle mého názoru bude na očích více pravdy a zvláštností, než „jen“ možnost skrze ně vidět svět.
Mějte se krásně.
Vaše B.