Závist je jednou z těch emocí, kterou málokdo přizná nahlas. Ať už to zakrýváme ironií, pasivní agresí nebo tichým odstupem, jedno je jisté. Člověk není v pohodě sám se sebou. Jak poznat, že za jeho chováním stojí hlubší nespokojenost a závist? 

Už od dětství nás učili, že závist je špatná. Jenže - ona je svým způsobem tady s námi a bude. Je to i přirozené. Problém nastává ve chvíli, kdy ji v sobě dusíme, nepřiznáme si ji a začneme ji promítat ven, na druhé lidi. 

Člověk, který je nespokojený sám se sebou a zároveň cítí závist, se často stává pomyslným "černým zrcadlem". Místo aby úspěchy, radost nebo změny ostatních vnímal jako inspiraci, spouští v něm vnitřní alarm. "Proč to má ona a já ne?", "Co dělám špatně", "Nikdy nebudu tak dobrý", "Takhle to nefunguje a nejde to, mýlíš se." Tyto myšlenky bolí. A bolest se někdy promění ve zbraň proti okolí, ale hlavně proti sobě. 

Jak takové chování poznat? Nebo si ho přiznat? 

Rýpání, které nemá humor
Možná znáte někoho, kdo má vždy připravenou jízlivou poznámku, když se někomu něco povede. Když zhubnete, řekne: „No, ale ty boky máš pořád.“ Když dostanete novou práci: „To bych taky zvládl, kdybych měl tolik štěstí.“ Tyhle „vtípky“ nejsou vtipné. Jsou obranným štítem. Způsobem, jak si v sobě obhájit, že zaostávám, protože „ten druhý to měl lehčí“.

Neschopnost se radovat z cizí radosti
Někomu se narodí dítě, splní si sen, vyjde mu projekt. A člověk místo radosti ucítí píchání u srdce. Místo upřímné gratulace přichází zlehčování, mlčení nebo dokonce ticho. Ne proto, že by ten úspěch nepřál, ale protože mu to připomíná, co sám nemá nebo myslí, že nikdy mít nebude. 

Shazování, pomlouvání, "vysvětlování" cizího úspěchu
„Ona má toho chlapa jen proto, že je hezká.“, „To místo dostal, protože je kamarád s šéfem.“, „To není dieta, to jsou filtry na Instagramu.“

Tohle nejsou fakta. To je obranný mechanismus. Když si nemohu dovolit cizí úspěch uznat, vysvětlím si ho tak, aby mě to nebolelo. Ale ono to bolí stejně. Jen to navenek není na první pohled vidět. Stalo se vám někdy, že jste se o vaši radost nebo o nové bydlení chtěli s někým podělit, pozvali jste ho na návštěvu a on místo toho, aby tu radost s vámi sdílel, protože když to řešil on, tak jste tu pro něj byli a vše s ním prožívali a byli upřímně rádi, tak už ve dveřích se vám sotva podívá do očí a celou návštěvu sedí s mobilem v ruce a jen mlčí? I toto je forma, kterou tito typy lidí fungují. 

Srovnávání jako denní chleba
Scrollování Instagramem, TikTokem nebo jen pozorování lidí kolem může být v takovém rozpoložení bolestivý sport. Každý má „víc“ lepší tělo, vztah, energii, kariéru, smysl, peněz. Nespokojený člověk si nevšimne toho, co má, protože vidí jen to, co mu chybí. A tím se sám zasekne.

Jak to dopadá? Vnitřní únava, odtažitost, stagnace
Když se v člověku spojí vnitřní nespokojenost a neřešená závist, začne se to nabalovat jako sněhová koule. Klesá mu energie, mizí motivace, vzdaluje se lidem, které obdivuje (protože vedle nich se cítí ještě hůř). Často zůstává v kruhu negativních myšlenek, pomluv, hořkosti. A co je nejhorší, místo aby na sobě pracoval, zůstává stát, protože všechno úsilí by mu jen připomnělo, jak moc pozadu se cítí.

Co s tím?
Pokud při čtení poznáváš kousek sebe - gratuluji. To není slabost, ale odvaha. Uvědomit si vlastní závist a vnitřní nespokojenost je první krok k uzdravení. 

Tipy, jak s tím začít pracovat:

• Přestaň se trestat za negativní emoce. Závist není zlo, je to zpráva. Poslouchej ji. 
• Ptej se sám sebe - Co konkrétně druhým závidím, a proč? Je to štíhlost, láska, svoboda, přijetí, peníze?
• Přeměň závist v inspiraci. Místo "Proč on a ne já?" zkus "Co můžu udělat proto, abych to měl taky?"
• Omez porovnávání. Sociální sítě zkreslují realitu. Většinou porovnáváš svůj vnitřní svět s jejich highlightem.
• Najdi vlastní hodnotu. Věci, které tě dělají jedinečným. I kdyby to mělo být zatím jen - dneska jsi vstal a jsi zdravý. 

Nespokojenost a závist v sobě někdy máme všichni. Ale buď se v tom zasekneme nebo to použijeme jako kompas. Emoce nejsou náš nepřítel. Jsou jen signálem. A čím dřív jim porozumíme, tím dřív se přestaneme bát úspěchu druhých a začneme si budovat ten svůj. 

Mějte se krásně. 

Vaše B.