Vždycky mě zajímalo, co se odehrává v hlavách herců před vystoupením, jaké jsou denní rutiny a co naopak je na tomto povolání jiné než na těch ostatních. Vzhledem k tomu, že psaní je dost kreativní a tvůrčí činnost jsem se rozhodla psaní a herectví lehce propojit. Měla jsem možnost udělat rozhovor s Matějem Polákem, začínajícím hercem studující DAMU.

Herectví je dosti o pokoře, říkají herci. Myslím si tedy, že Matěj se skvěle k tomuto povolání hodí. Matěje jsem poznala na střední škole, kam jsme chodili do stejné třídy. I když jsme se nebavili každý den, vždycky jsme si navzájem dokázali pomoci. Za 4 roky života jsem ho mohla alespoň z části poznat a mé úsudky jsou takové, že pokora, laskavost, usměvavost, pohoda a vtipnost je na správném místě, jestliže se o Matějovi bavíme. Pravdou je, že jakékoliv prezentace či zkoušení před tabulí byla vždy zábava a protažení téměř na celou hodinu, protože jeho hereckou duši nešlo zapřít.
Věnoval se herectví v podstatě od mala a jeho píle ho dostala tam, kde je nyní. Z rozhovoru poznáte sami, jaký je člověk a doporučuji se na něj jít do divadla rozhodně podívat. Pamatuji si, že jsem se na něj byla sama podívat v rámci školní akce, kde měl roli. Před vystoupením jsme se potkali, Matěj s pivem v ruce a říkajíc, že nervozitu pociťuje. Možné to asi bylo, ale jakmile vstoupil na jeviště, ten Matěj, co byl na chodbě, jako kdyby zmizel. Stál tam sebevědomý a v postoji jistý muž, který věděl do posledního slova a pohybu, co dělá.

A to je asi to, co se mi na herectví líbí. Že se dokážou během pár chvil dostat z jedné osoby do druhé. Mé samotné byl rozhovor velmi příjemný a jsem ráda, že jsem měla možnost sepsat něco jiného a nového, navíc v této době dosti zajímavého.

1. KAŽDÉ MALÉ DÍTĚ MÁ SVOJI TYPICKOU VĚTU, KTERÁ ZNÍ:,,AŽ BUDU VELKÝ/VELKÁ, TAK BUDU..." MĚL JSI HO TAKÉ? CHTĚL JSI BÝT HERCEM UŽ OD DĚTSKÝCH LET NEBO NĚČÍM JINÝM?

Jako každé malé dítě jsem měl nějaké dětské sny. Holky chtěly být princeznou, kluci zase popelářem. Já chtěl být kosmonautem, později paleontologem. :D U kosmonauta asi ani nevím důvod. Paleontolog ale proto, že jsem se dost zajímal o dinosaury. V 8. třídě jsem se pak na sto procent rozhodl, že chci být hercem.

2. MĚL JSI NĚJAKÝ PODNĚT, KTERÝ TĚ SMĚŘOVAL TOUTO CESTOU V PODOBĚ HERECTVÍ? 

V 8. třídě jsem navštěvoval školní muzikál. Odehráli jsme představení a já si doteď pamatuji ten pocit, když publikum děkovalo tleskáním, že jsme jim něco předali v podobě divadla. Má na tom podíl i rodina a přátelé, ale tento zážitek mi utkvěl.

3. MÁŠ V RODINĚ NĚKOHO, KDO SE VĚNUJE UMĚLECKÉ TVORBĚ? 

Můj strejda je velký muzikant. Je to hudební a zvukový režisér a učí dokonce na HAMU. Skládá hudbu a hraje na spoustu hudebních nástrojů a doprovází největší muzikály v České republice (Mamma Mia, Tarzan, atd.) Táta zase v mládí maloval. Dodnes máme doma spoustu jeho obrazů. I máma se věnovala kreativitě, malovala na hedvábí.

4. V KOLIKA LETECH SES ZAČAL HERECTVÍ VÍC VĚNOVAT? MĚLO TO NĚJAKÝ RYCHLÝ PRŮBĚH ČI TO ŠLO POSTUPNĚ? 

Nejvíce jsem se tomu začal věnovat díky Ambroziádě, kam jsem poprvé jel v roce 2015 a zamiloval si to tam. To mi dalo nejvíce a já se mohl začínat rozvíjet v herectví. Navíc mi Ambrozka dopomohla v hledání sebe samotného.

5. JAKÝ MÁŠ VZTAH K AMBROZII, UMĚLECKÉ AGENTUŘE, o.p.s.? 
Jezdil jsem na herecký a filmový ateliér (přesněji na filmové herectví). Jakmile jsem dosáhl dospělosti, tak jsem začal jezdit jako personál. Nejdříve jako praktikant, následně oddílový vedoucí a teď už i občas dělám lektora a mám vlastní ateliér herectví.

6. MYSLÍŠ SI, ŽE TI AMBROZIE POMOHLA, A I DÍKY NÍ JSI TEĎ TAM, KDE JSI? 
Ano! Hlavně díky těm lidem. Okolí mladých lidí, kteří měli stejné či podobné sny, mě naplňovalo. A já se díky tomu mohl odvázat a přestal jsem být introvertem, kterým jsem byl na základce.

_{Archiv Matěje Poláka}

7. MÁŠ ZA SEBOU I DALŠÍ HERECKÉ VÝKONY. VZPOMENEŠ SI NA NĚJAKÝ, KTERÝ TI DAL ZABRAT SE NAUČIT?

Asi to bylo teď na DAMU v herecké klauzuře ve 2. semestru. Hráli jsme hru „Hrdina Západu“ od Johna M. Synge. Já měl hlavní roli – Christyho Mahona. Nejtěžší to ale nebylo kvůli té postavě, ale spíše kvůli tomu, že jsem poprvé hrál divadelní představení s tím vším, co jsem se za ten rok naučil. A nad tím jsem neustále přemýšlel.

8. NYNÍ JSI NA DAMU. BYLO NÁROČNÉ SE DOSTAT NA TUTO ŠKOLU? 

Určitě. Sice jsem se dostal na první pokus, ale nervy to byly pořádný. Připravoval jsem se sám, protože po zkušenostech u přijímaček na konzervatoř, kdy jsem přípravu měl, jsem si vyzkoušel, že lepší je se připravovat sám.

9. CO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ, JAK PROBÍHALO?

Přijímací řízení se skládalo ze tří kol. V prvním kole si musel uchazeč připravit 3 žánrově rozdílné monology, 2 básně a 3 písně (1 lidová). Druhé kolo se skládalo z vědomostního testu, pohybové zkoušky, hlasové zkoušky a z hereckých předpokladů. Třetí kolo bylo jen o hereckých předpokladech.

10. JAK PROBÍHÁ STUDIUM NA DAMU? 

Vstáváš brzo, chodíš spát pozdě. Do té školy chodíš i o víkendech. Jako jediný rozdíl mezi víkendem a všedním dnem vidím ten, že se v sobotu ráno probudím a rodiče jsou doma. Aby člověk mohl uspět, musí té škole obětovat vše. Nemáš víceméně sociální život, jen ten školní.

_{Archiv Matěje Poláka}

11. JE TO VÍCE O TEORII ČI PRAXI? 

Každý den je nějaký teoretický předmět, jinak vše v prostoru. Herectví se nedá dělat v lavici se sešitem.

12. MĚL JSI ZATÍM NĚKDY PROBLÉM SE NAUČIT TEXTY? CO TI POMÁHÁ SI TEXTY ZAPAMATOVAT?

Učím se ho po částech. Třeba nejdříve první odstavec, ten se naučím perfektně, a pak mohu přidat další.

13. PRAKTIKUJEŠ PŘED PŘEDSTAVENÍM NĚJAKOU SVOU RUTIUNU, KTERÁ TĚ VYKLIDNÍ A PŘIPRAVÍ NA SCÉNU?

Dříve jsem hodně skákal, abych se nabil energií. Následně mi poté jeden pedagog vysvětlil, že takto přijdu o energii, kterou mám zapojit až na jevišti. Takže se zatím jen rozmlouvám a vnitřně se uklidňuji.

14. MÁŠ UŽ URČENÝ CÍL, V JAKÉM ODVĚTVÍ BY SES CHTĚL S HERECTVÍM UCHYTIT? DIVADLO, TELEVIZE,...?

Rozhodně divadlo. Vidím v tom to řemeslo, tu podstatu herectví. Je to větší adrenalin. Častým prvkem bývá i improvizace, kterou miluji. A hlavně je tam kontakt s divákem, který já osobně potřebuji. To ale neznamená, že se filmu vyhýbám. V tuto chvíli jen dávám přednost spíše divadlu, protože je mi bližší.

15. MĚL JSI NĚKDY TRÉMU PŘED VYSTOUPENÍM? NEBO TI MNOŽSTVÍ LIDÍ NEDĚLÁ ŽÁDNÉ STAROSTI?

Já mám trému pořád. To je ale taková ta zdravá, přirozená tréma. Větší strach na mě ale padne, když hraji před pedagogy.

16. MŮŽEME TĚ VIDĚT VĚ FILMU ANDÍLCI ZA ŠKOLOU. JAK SES K TÉTO PŘÍLEŽITOSTI DOSTAL? 

Tak to jsem začal natáčet ještě na střední škole. Režisér Honza Lengyel je mým kamarádem a pozval mě na casting. Já přišel a evidentně jsem se zalíbil. :D

_{Archiv Matěje Poláka}

17. MĚL JSI MOŽNOST HRÁT S KATEŘINOU BROŽOVOU, FILIPEM BLAŽKEM, PETREM KOLÁŘEM, DANOU MORÁVKOVOU A DALŠÍMI, JACÍ TO JSOU KOLEGOVÉ?

Ne se všemi jsem hrál, pouze se všichni v tom filmu vyskytují. Nejvíce jsem si ale popovídal s Petrem Kolářem, který je obrovský pohodář a srandista.

 18. ŘÍKÁ SE, ŽE HERCŮM LEZE NĚKDY SLÁVA DO HLAVY, CO SI O TOM MYSLÍŠ TY?

Je to pravda. Je důležité si uvědomit, že dokonalý herec není a vždy je na čem pracovat. Je potřeba mít k tomuto povolání úctu a pokoru.

19. MÁS SVŮJ HERECKÝ SEN, KTERÝ BY SIS CHTĚL SPLNIT? 

Nemám. Můj sen je vcelku jednoduchý. Chci, aby mě herectví nikdy nepřestalo bavit, abych tím dokázal uživit sám sebe a svoji budoucí rodinu. Nerad bych, abych jako herec vyhořel či zapadl.  

_{Archiv Matěje Poláka}

20. PLÁNUJEŠ ZŮSTAT V ČERSKÉ REPUBLICE, NEBO TĚ TO TÁHNE SI ZKUSIT DIVADELNÍ PARKETY I V CIZINĚ?

Rád bych si nejdříve udělal jméno v České republice. Nad nějakou cestou do ciziny nepřemýšlím, nechci plánovat, takže uvidíme.

21. PÍLE, ČAS, TVRDOHLAVOST, CÍLEVĚDOMOST, UMĚT SE VŽÍT DO RŮZNÝCH ROLÍ. SEDÍ TO NA URČITÉ VLASTNOSTI HERCŮ? CO BYS PŘÍPADNĚ DODAL?

Přidal bych i tu úctu a pokoru. Je mi 21 a nemám ještě tolik zkušeností, abych mohl definovat přesné vlastnosti herců.

22. HERECKÁ SFÉRA A KORONAVIROVÁ NÁKAZA. POCÍTIL JSI STRACH Z TOHO, ŽE BY TO DO BUDOUCNA MOHLO OVLIVNIT TOTO POVOLÁNÍ?

Pocítil, navíc ono to taky tak bylo. Divadla se zavřela, kina se zavřela. Co měli dělat herci? Nemohli skoro nic. Oceňuji pohotovost divadla Mír, kteří jako první využili internet a teď je okolo nich (hlavně u Štěpána Kozuba) obrovský „boom“.

23. KDYBY SIS MĚL VYBRAT, HRÁT V NÁRODNÍM DIVADLE KLASICKOU HRU ČI MUZIKÁL V HYBERNII, CO BY TO BYLO?

Studuji činoherní herectví, takže nejraději bych si zahrál činohru.

24. CO BYS PORADIL SVÝM NÁSLEDNÍKŮM A UCHAZEČŮM NA DAMU. MÁŠ NĚJAKÉ TIPY ČI RADU?

Nenechat se zastrašit a jít si za tím, co chceš. Člověk si na té škole uvědomí, jestli to opravdu chce dělat. Herců je na světě hodně a každý rok herecké školy „vypustí“ ± 100 herců. Do toho tu jsou i tací, kteří nic nestudují. A prosadí se drtivá menšina. Takže zapřemýšlet nad sebou, jestli to je správná cesta a pokud jo, tak se kousnout a běžet.

_{Archiv Matěje Poláka}

25. ZÁŘÍ JE TU, DIVADLA JSOU OPĚT V PLNÉM PROUDU, MŮŽEME SI ZAJÍT NA NĚJAKÉ PŘEDSTAVENÍ S TEBOU? CO BYS DOPORUČOVAL?

21.11. budu hrát „Bakchantky“ od Euripida na „Noci divadel“ na DAMU. Pravděpodobně budeme na DAMU hrát hru, kterou jsme teď začali zkoušet. Je to autorská hra „Samo-živy“ a hra nese téma matek samoživitelek. Jinak na jaře budu natáčet hudební videoklip pro jednu Hradeckou kapelu. 

Každopádně sledujte můj INSTAGRAM @real_polak, kam vždycky dávám info o tom, kde budu hrát.