Jistě každý z nás se minimálně jednou potkal s někým, s kým jste si nepadli do noty, nebo jste se navzájem doslova nemohli vystát. Možná stačila pouhá neshoda u nějaké debaty a ihned se z vás stali rivalové, kteří se nenávidí a pomlouvají na každém rohu. Z jednoho jediného slova či větě se zvedne vlna nenávisti.

Jsou situace, kdy se ani nemusíte s daným člověkem znát, pouze sdílíte jednu facebookovou skupinu nebo sledujete toho samého YouTubera. Čím víc se nacházíme v tomto stylu komunikace, tím méně máme svého svědomí a reflexe, která při klasické konverzaci z očí do očí byla téměř na denním pořádku. Kam se poděly doby, kdy jsme se nenaváželi do druhých z nepochopitelných důvodů, neschovávali jsme se za zdmi internetu a jednoduše jsme hráli víc fér?

„JSI TLUSTÝ, MOC HUBENÝ..JSI LENOCH. VÍŠ CO, ZAVŘI PUSU A RADĚJI SE NEVYJADŘUJ“.
Kolik komentářů tohoto typu jsem viděla pod několika příspěvky či videi. Dnešní doba doslova nahrává těmto lidem do karet, protože naživo to jsou lidé, kteří sedí doma a nikdy nikomu nic neřeknou do očí, ale jakmile před sebou mají obránce v podobě mobilu nebo počítače, jsou největší legendy a „husťáci“. Kam až jsme to dokázali nechat zajít? Jak si vůbec někdo může dovolit o někom taková slova napsat?

Zajímalo by mě, jestli to jsou lidé, kterým to opravdu nedochází a vyžívají se v tom, když mohou někomu napsat tímto stylem, nebo možná nějaké svědomí mít budou, ale velmi hluboko, kde ani oni sami na něj už nevidí. Je hrozné, že tyto typy lidí se vůbec nezajímají o následky, které mohou nastat díky jednomu komentáři. Ne všichni jsou silní, kteří to hodí za hlavu a nechají být. Existuje spousta emočně slabších a citlivých lidí, se kterými to zamává a buď se z toho budou dostávat velmi dlouho, nebo skončí ještě mnohem hůř.

ZA OŠKLIVÝM KOMENTÁŘEM STOJÍ ZÁŠŤ, NENÁVIST NEBO PROBLÉM…NEBO JE TO NORMÁLNÍ?
Kdo ovládá sebereflexi, tak si jednoduše projde své chování, které uzná buď za vhodné, nebo za nepřívětivé. Každý, kdo pociťuje, že udělal v dané situaci něco špatně, měl by se snažit danou věc napravit, nebo se alespoň pokusit o vysvětlení.

NE ZA KAŽDOU CENZ JE CHYBA NA VAŠÍ STRANĚ
Jakmile se nacházíte v situaci, kdy jste pranýřováni za váš názor nebo styl života, v tuto chvíli se ale nemáte za co stydět. Jestli je takhle dobře vám, nikdo nemá důvod vás ani vaše žití nějakým způsobem hodnotit. Nehledejte chyby v sobě, povzneste se nad to a jděte dál. Lidé tohoto typu by vás tímto stylem zahnali geniálně do kouta, a to jen proto, že mají v ruce zbraň – internet. Všechno jde snadno, ale věřte mi, že by za vámi nepřišli a neřekli vám ta samá slova do očí. A i kdyby ano, proč řeší váš život, když v jeho existuje tolik nenávisti a zloby?

LIDÉ BY MĚLI ZAČÍT PŘEVÁŽNĚ U SEBE
Jestliže se vidíte v těchto situacích nebo se potýkáte s těmito lidmi, musíte si uvědomit jedno. Ten, kdo kope okolo sebe je právě ten nešťastník. To on neumí řešit a měnit svůj život, proto raději bude hodnotit ten váš. Každý máme svoje svědomí a vědomí. Jakmile budeme používat tyto obě strany, nemůže se stát, že by nás dokázala ovládat internetová zeď, kam si každý může napsat co se mu zamane.

Jestli máte problém, začněte ho řešit a neobouvejte se skrze sociální sítě do jiných lidí. Je to snadné, ale nepomůže to nikomu. Ani vy z toho nebudete mít dobrý pocit, nebo možná ano, ale na pouhou chvíli.
Hodně z nás si uvědomuje, jak moc vážná může být situace, která nastane kvůli pár slovům pod fotkou. Přemýšlejte nad tím, jestli nemůžete náhodou někomu ublížit tak, že si pak ten dotyčný může klidně něco udělat. Jakmile napíše jeden něco zlého, je to jako vlnobití. Nabalují se další a další nenávistné zprávy, které mohou člověka dostat „na kraj útesu“.

Zkuste se sami vcítit do situace, kdyby vám někdo každý den připomínal, jak máte křivý nos, jak blbě vypadáte s rovnými vlasy nebo jak divné máme názory. Každý jsme nějaký, jsme originál, a to je právě to, co nás nedělá stejnými. Ovce a lidi nepochází ze stejné kategorie, tak proč je ze sebe někdy často děláme? Nenávidět je snadné, ale co takhle se někdy někoho zastat? To už je složitější.

Místo toho, abychom se navzájem obohacovali, podporovali se a inspirovali se, zajímají nás jen negativa v podobě závisti, pomluv a nejlépe si vylít zlost někde, kde nejsem vidět. Nepřijde mi tento styl jako dobrý směr k tomu, abychom fungovali na světě lépe. Vždycky, když něco dělám nebo říkám, sama v sobě si zapnu svou sebereflexi a ptám se sama sebe, jestli bych chtěla, aby tohle jednou četlo nebo vidělo moje dítě. Neděláme svět jen sobecky pro sebe, tvoříme společně svět a chování mezi sebou i pro další, proto jim dovolme poznat víc než jen nenávistné zprávy, které jsou tak snadné napsat, ale tak těžce se vrací zpět.

Zamyslete se vždycky, když něco píšete nebo říkáte. Může to uškodit víc, než si dokážete představit.

Mějte se krásně.

Vaše B.