Co mě naučil Covid-19
Fotografie od Barbora Benešová

Co mě naučil Covid-19

Rady a tipy, Úvahy

Pamatuji si, že jsem seděla 11. nebo 12. března ráno ve škole a vzápětí přišlo do třídy vedení, že přišlo nařízení od vlády a musí se školy ihned zavřít na dobu neurčitou. Nevědělo se, jestli to bude týden, 14 dní nebo dokonce měsíce. Jak a kde to skončilo víme moc dobře. Z pár týdnů se stalo 5 měsíců “prázdnin“, které jsem naštěstí trávila v práci, ale pro ostatní to muselo být náročné se po takové době vrátit do kolejí, ze kterých se vykolejilo tak moc dávno. Online výuky, homeoffice, meetingy,…To všechno se stalo dosti tradičním průběhem a návykem celého světa. Školu jsem měla online, pomalu i rodinu a kamarády jsem viděla skrze monitory nebo mobil. V práci jsem musela sedět s rouškou, dezinfikace byla první věc, kterou člověk bral do ruky. Nejdřív to bylo divné, poté jsme si na to všichni zvykli tak, že i podávání rukou postupně zmizelo. Asi jsem dost ze staré školy, ale podání ruky vám nic nenahradí. Opatrnost je podstatná věc, to bezpochyby. Ovšem…copak nám vypli i vodu s mýdlem? Možná není takový problém si jít umýt ruce, jestliže si podáte ruku s klientem, kterého vidíte poprvé. Jak se říká, všeho moc škodí a v téhle situaci mi přijde, že je tomu někdy pravda.

Zbytečně se nervujeme nejnovějšími opatřeními, které ve finále druhý den zruší. Člověk by se měl hlavně spoléhat na svou vlastní hlavu a logicky si tedy vezmu roušku tam, kde vím, že bude dost lidí v malém prostoru. Nervová soustava v těchto dnech a měsících trpí tolik, že jestliže se trochu nezklidníme, naše generace bude opravdu zničená nejen fyzicky, ale i psychicky. Jde mi o to, že bychom se měli zamýšlet více sami za sebe, poslouchat své tělo a zároveň mysl. Nejsem typ člověka, který hazarduje s životem, ale důkladně o věcech přemýšlím a snažím se nenechat sebe strhnout šílícím davem, který řeší dezinfekce, odstupy, a jestliže si z alergického problému kýchnete, hned by vás nejraději polili celou dezinfekcí. Je to nadsázka, ale takové případy jsou a budou ještě horší, jestliže se koukáte na internet a tv každý den a slýcháváte počet nakažených.

Bylo jasné, že se na podzim vrátí už kvůli tomu, že se začne všude pohybovat mnohem víc lidí, než tomu bylo v létě. Česká republika první vlnu zvládla dobře, tak proč je najednou takový nárůst? Každý si musí sáhnout do svědomí sám, vždycky si za svými činy a slovy stojíte vy sami, proto je to na každém z nás. Jestli jste udělali maximum pro to, abychom se z toho vzpamatovali brzo, je teď vaše osobní vyhodnocení, které za vás nikdo neudělá. Já se rozhodla neodjíždět letos z republiky, protože si vzpomeňme na začátky, kdy se to přenášelo hlavně kvůli překračování hranic. Nicméně chápu ty, kteří měli zájezd koupený, taky jsem ho měla. Ovšem moje intuice a zodpovědnost například k mé babičce, kterou bych nemusela taky nějaký čas vidět, mě přesvědčila o tom, že se léto dá prožít i jinak. Ale to je na každém z nás.

Karanténa sama o sobě mě naučila hodně věcí, na které jsem buď neměla čas, nebo na ně mít čas nechtěla. Byla to, a možná i zase bude, náročná, ale velmi podstatná část, kde jsme se měli naučit určité věci, na které nemáme v tom našem uspěchaném životě moc čas. Chci tím říct, že ačkoliv nás všechno žene stále stejným, ba dokonce i rychlejším tempem stále dopředu, musíme si uvědomit, že třeba tohle je to, co všichni potřebujeme, na chvíli zpomalit a uvědomovat si sami sebe. Regenerovat, odpočívat, ale zároveň pracovat a rozvíjet se. Dělejte, co vás baví, co vás naplňuje a kde se opravdu cítíte šťastní. Nesledujte, co kdo dělá, dělejte, co chcete vy. Nemusíte poslouchat a řídit se někým, řiďte se hlavně sami sebou a svým rozumem. A to nejen v době karantény.

Sama jsem chvíli bojovala s tím, že jsem najednou doma, co budu celé dny dělat. Zavíraly se obchody, akce, postupně všechno. Člověk jeden čas nemohl jít ven na procházku bez toho, aniž by si vzal roušku. Pamatuji na procházky se psem, kdy byl udýchaný nejen on, ale i já, protože s rouškou se vážně nedá moc nachodit 10km. Pak už jsme to asi nikdo z nás nevnímal a větu „nevzal jsem si mobil/klíče“ jsme přehodili na „nevzal jsem si roušku“.

Jsem pyšná na to, že Česko je a, doufám, zase bude dost opatrná země, protože to je asi v téhle situaci to jediné, co můžeme dělat, být opatrní, ale ve zdravé míře. Všechno se dá zvládnout, stačí se jen zatnout, případně oželit nějaké věci, ale dalším věcem a aktivitám zase přidat. Já jsem se naučila novým věcem a zároveň další prohlubovala.


1. ČTENÍ
Kdo čte, ví, že je to nejlepší relaxační zóna, kterou pro sebe můžete udělat. Čtení knížek vám nejen prohlubuje vaší slovní zásobu, ale zároveň vás přivádí do různých příběhů jiných, a navíc má vaše fantazie absolutní volnost. Měla jsem po maturitě chvíli, kdy jsem nemohla knížku ani vidět, ještě kvůli mému oboru, ale časem jsem se do toho zase dostala a teď je to zase parťák po všech cestách.

2. SPORT
Ať chceme nebo ne, je to velmi podstatná část našeho života a dobrého životního stylu. Kvůli mým problémům s krční páteří cvičím v podstatě denně od té doby, co mi to zjistili, ale letošní jaro mě naučilo víc chodit, jezdit na kole a když to jde, tak si i zacvičit doma. Cítíte se stoprocentně lépe nejen vy, ale i vaše psychika a tělo jako takové.

3. PROPOJENÍ SE SVÝM JÁ
Je to hodně náročná a někdy i bolestivá cesta, do které se málokdo dobrovolně pustí. Je ale podstatné myslet na to, že umět být sám se sebou je dar a vlastnost, kterou se někteří učí celý život. Raději sami moc nejste, abyste nemuseli tolik přemýšlet, někdo se tohoto aktu i bojí, proto jsou diáře doslova přecpané. Ale je to správný krok?

4. ZÁJMY
Tuhle část miluji asi ze všeho nejvíc. Samozřejmě zájmy máme každý už delší dobu než od jara, ale nemáme na ně třeba tolik času. Já jsem díky tomu všemu rozjela svůj sen v podobě blogu, psaní, který je můj koníček a největší zájem. Jde o to se v tom svém koníčku prohlubovat, zlepšovat a pracovat. Jestli máte nebo hledáte, udělejte si čas pro sebe a zamyslete se, co a kam vás to táhne. Pak bude případně druhá vlna pro vás míň problémová.

5. PROHLUBOVÁNÍ A ZLEPŠOVÁNÍ RODINNÝCH VZTAHŮ
Tomuto bodu bychom se měli věnovat pořád, nejen v období Covidu. Někdy nemáme čas na sebe, natož na rodinné vztahy. Všichni jsme si prošli lehkou ponorkovou nemocí, když jsme byli doma, stále viděli stejné tváře, které se v průběhu začaly měnit na dosti provokující naši nervovou soustavu. O tom to ale zcela nebude. Jde mi o to, abychom si díky tomu více povídali, naslouchali a dokázali tuto dobu prožít více v klidu společně, kdy si můžeme navzájem dát i dost uklidnění a držení pospolu.

6. DENNÍ REŽIM
Pro někoho byl tento rok rájem na zemi, zvlášť pro studenty. Mohli spát do odpoledne, žádné budíky, někdy možná vstávačka na nějaký test či přednášku, ale jinak relativně havaj. Já si to první dny užívala taky, ale potom mě čekala online škola, takže jsem po celou dobu vstávala v 8 ráno. Na střední jsem vstávala i v 6, tudíž mi, když už vstanu z postele, vstávání ráno tolik nevadí. Ale neznamená, že ho mám zase úplně ráda. :-D
Odbila se mi škola, práci jsem pak neměla, protože se zavřela, a co s celým dnem. Naučila jsem se používat klasický diář (ne v mobilu) a psala jsem si denně, co a kdy chci udělat nebo stihnout. Začalo mě to motivovat a svoje odškrtnuté úkoly se mi během dne dělaly samy a s radostí. Večer jsem si vždycky sedla a napsala plán na další den. A můj, pomalu každý stejný den, měl řád a pořádek a hlavně plán.

7. DBÁT NA ZDRAVÍ
Vitamíny a dobrá strava je při boji s různými nemocemi či prostředím venku dost důležitou položkou. Ovoce by mělo být na denním pořádku a celkové zaměření se na svoje zdraví je dost podstatné. Starejte se o sebe jak to jde, dejte si denně jablko nebo cokoliv, co vám chutná, abychom měli dostatečnou imunitu a jen tak něco nechytli.

8. UČIT SE (NĚČEMU NOVÉMU)
Motivaci člověk ztrácí ve chvíli, kdy nemá jasně daný rozvrh a plán. Začneme logicky lenivět a to bohužel nesvědčí ani nám, ani našemu mozku. Proto se můžete učit nový jazyk, prohlubovat se v českém jazyce, přijít na kloub druhé světové válce, cokoliv vás baví. Dokonce se můžete pustit i do kutilství, které moje máma vzala na slovo vážně. Překutila doslova celý dům, ale naučila se něco nového…a my ostatní okolo hlavně trpělivosti. 

9. POŘÁDEK VE VĚCECH I V HLAVĚ
Hodně spojený bod se všemi předchozími. Ovšem není nad to mít nově uklizenou skříň, pokoje, knihovnu, stůl,…Pracovní stůl je nejpodstatnější. Dbejte, abyste měli uklizeno. Jednou jsem četla, že základem úspěšného a produktivního dne je čistý a srovnaný stůl. Něco na tom pravdy bude.

10. STAČÍ MÁLO KE SPOKOJENOSTI
Naučila jsem se další dost důležitou věc a to tu, že nepotřebujete denně do obchodního centra něco stále kupovat. Všechno nám během pár dnů/týdnů zavřeli a my měli možnost jen nakoupit jídlo a minimum základních potřeb. A pak vám dojde, co vlastně potřebujete. Jídlo, teplo, domov, mít možnost se jít projít, a hlavně být v klidu vy sám. Základní potřeby ve finále vyhrají nad elektronikou a dalšími pomůckami k zábavě.

Je důležité podotknout, že doba, kterou si procházíme není na psychiku vůbec dobrá a prospěšná. Slabší jedinci v tomto směru můžou opravdu trpět, proto je potřeba zapracovat hlavně svém psychickém zdraví. Blížící se podzim, který s sebou nese další opatření, kratší dny a chladnější počasí, je pro někoho vidinou ne moc hezkých psychických stavů. Rozumím vám a procházím si tím stejně jako vy. Jsme v tom všichni společně, tudíž ale není důvod proč zbytečně panikařit a nechat se vtrhnout do nekonečného strachu, který vás dovede do stavu, kdy ani nevyjdete půl rok z postele. NE! Zásadní krok udělejte v sobě a uvědomte si, že nic není tak zlé, jak to vypadá. Berte to s respektem a pokorou, ale zároveň i trocha optimismu nám jedině pomůže, než uškodí. Jestliže jste svědomití a děláte vše proto, abychom se z toho co nejdříve dostali, tleskám vám. Ostatní si prosím sáhněte na srdíčko a dbejte víc jak na sebe, tak na okolí. Hlavně s mírou a klidem.


Mějte se krásně, dávejte na sebe pozor a stůjme při sobě, ale zároveň s odstupem.

Vaše B.

Foto Barbora Benešová
Barbora Benešová
Jsem holka, co razí pravidlo „s úsměvem jde všechno lépe“, tudíž se vždycky snažím najít řešení v každé situaci. Ráda pomůžu, a pomocí psaní doufám, rozkouzlit úsměv na tváři i vám!