Jak jsme v životě zvyklý, máme v jakékoliv situaci vždycky společnost rozdělenou na tábory. Bylo tomu tak, v dnešních dnech tomu je a dozajisté i do budoucna bude. Jak se říká, 10 lidí, 10 názorů. Správně bychom měli fungovat tak, že budeme respektovat názory druhých, což se ale zas tak moc často neděje. Většinou na sebe házíme špíny, nadávky a spousta dalších negací, které následně přenášíme dál. Ať chceme nebo ne, vše je o komunikaci a umění respektovat.

Všichni známe tradiční ukázku toho, kdo je pesimista a kdo optimista. Dejte před oba sklenici s vodou. Jeden z nich ji uvidí poloprázdnou, druhý poloplnou. Můžeme se snažit druhému vnutit názor a pohled na věc, ale stejně je to mnohokrát zbytečné. Každý člověk si myslí, že jeho pravda je jediná a vyslechnout si názor druhých umí doopravdy málo z nás. Tím, že má někdo jiný pohled na věc neznamená, že je špatný nebo nevzdělaný. Jde čistě o jeho názor.

Respektovat názory je v posledních dnech velmi složitá disciplína. Někdy se stává, že člověk ustoupí jen proto, aby měl klid, ale většinou to dopadne nepředstavitelným sporem, který zachází do nepříjemných situací. V případě politické situace se lidé povyšují a dohadují velmi rádi. I zde by ale mělo platit pravidlo respektu a vyslechnutí.

Dokážete si vyslechnout názor druhých bez toho, aniž byste je následně uráželi? Umíte komunikovat tak, že přijmete fakt, že lidé jsou různí a mají jiný postoj?

Optimista má mnohokrát těžší život ve společnosti, než se může na první pohled zdát. Neustále ho někdo ponižuje za to, že je nevzdělaný, nevidí tu realitu života, nic nemusí řešit, všechno vidí až moc růžové a ve finále se z něho stane naprostý negramot, který je ještě ke všemu naivní.
Mnohokrát jsem se setkala s tím, že člověk řekl názor nebo se snažil v dané situaci uklidnit, ovšem marně. Schytal to tak, že následně začal pochybovat sám o sobě.

„Donuťte svou mysl, abyste byli každý den pozitivní.“

„Optimismus je schopnost mít klidnou a čistou mysl i za okolností, o nichž víme, že jsou zoufalé.“

Optimista sice vidí věci pozitivně, ale proč? Snaží se v každé situaci najít něco, čeho by se člověk mohl chytit a mít tak naději. Pošlapat všechno a neustále nadávat umí každý. Umět se vcítit do obou situacích a znát tak oba názory je častokrát velmi podstatné. Optimismus nám pomáhá vidět názory všech, ale stále se držet v tom, že vždycky může být hůř. Ano, nehovoříme o extrémismu, který ale může být na obou stranách.

Nazývat optimistického člověka jako naivou je velmi nevhodné. Nacházíme se opět na začátku, kdy v těchto případech chybí respekt k druhým. Proto se naučme základní věc, respektujme názory ostatních. I když s nimi nemusíme souhlasit, vždycky je třeba si uvědomit, že ani vaše pravda a názory se nemusí líbit druhým. A o tom to všechno je.

„Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy.“

„Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.“

„Skutečný optimismus nespočívá v přesvědčení, že všechno půjde dobře, ale v názoru, že NE všechno půjde špatně.“

Mějte se krásně.

Vaše B.