Slavíme narozeniny každým rokem. Pro někoho radost, pro někoho stres a uvědomování si, že pomalu, ale jistě stárneme a nikdy se nebudeme moci do stejného věku vrátit. Do jaké skupiny se řadíte vy? Jste tým věčně mladých či stárnutí berete jako zradu?
Podzim. Pro někoho vypuštění celoročního nadšení, pro dalšího znechucení a otrávenost ze špatného počasí a přicházejících zimních dní. Každá mince má ale dvě strany, proto bychom se měli i na jakékoliv roční období či situaci koukat z více pohledů a stran.
Do bezradné chvíle se dostane jednou za čas každý. Nevíte kudy kam, na co dřív sáhnout a co naopak počká. Jsou i situace, kdy jde čas a okolnosti proti vám a vy jste z toho jednoduše vyždímáni a chtěli byste klid. Proč je vlastně bezradnost i nebezpečná? Nebo je zbytečné se jí obávat?
Zavření škol poprvé, distanční výuka podruhé, středoškoláci 14 dní doma, druhý stupeň základních škol doma, první do školy. Mix opatření, ze kterých nám jde hlava kolem. Jednoduše řečeno, spolupráce a shoda ve vládě nejsou ta správně zvolená slova.
Není nic nepříjemnějšího než zapomenout na sraz s kamarádem, schůzku či důležitou poradu v práci. Polití potem vystřídá ztrapnění se a následně si ostatní udělají obrázek ihned jasný - nedochvilný a tím pádem i nespolehlivý. Předsudky lidí jsou, ať chceme nebo ne, kruté, proto bychom jim neměli dávat možnost k tomu, aby nás těmito vlastnostmi vůbec nazvali. Jak? Začněte snadně, diářem.
Každý člověk má své určité hodnoty, podle kterých se v životě řídí. Jsou chvíle, kdy ani sami nevíme, jak se chovat nebo co je v dané situaci správné. Našla jsem balanc, který bych ráda předala i vám a doufám, že díky této univerzální příručce už nebudete muset přemýšlet jak a kdy se chovat, jednoduše to půjde samo.
Každý z nás se jistě alespoň jednou v životě objevil na křižovatce, kdy nevěděl kam dál. Jsme lidé, stejní, ale přeci jiní. Každého baví jiná věc a ačkoliv si to nemusíte připouštet, každý máme směr, kterým se máme vydat, nebo ho alespoň zkusit.
Každý z nás máme spojený vánoční čas s něčím jiným. Někdo nasává atmosféru, kde to jde, jiní spíše mlsají. Ovšem oba tábory spojuje (doufám) jedno…vánoční klid a pohoda. Vánoční čas je v každém z nás, jen ho musíte pořádně probudit, a proto to pojďte zkusit se mnou.
Lukáš Vydra, vůdce party s velkým srdcem. Mně osobně známý jako učitel na škole a muzikant, pro někoho jen muzikant a skvělý kamarád. Je to typ člověka, kterému empatie není cizí a umí naslouchat. A to bylo asi to, čím si své studenty dokázal získat. Viděli jsme v něm oporu, kterou doprovázel vzájemný respekt i přátelství.
Pocit bez východiska, nepříjemné situace, na které bychom nejraději zapomněli, ale skrze vzpomínky to zkrátka nejde. Jsou příjemné i nepříjemné situace v životě, kterým musíme čelit a někdy je obtížné si udržet chladnou hlavu. Ztrácíme naději nebo naopak vidíme až moc růžově. V obou případech můžeme být zklamaní nebo šťastní. Uvědomění si, že může jít pouze o zkoušky, které nás mohou dovést za lepším, je sice složitý krok, ale někdy nezbytný.
Potkat v dnešních dnech laskavého a milého člověka je pomalu stejné, jako když hledáte jehlu v kupce sena. Jakmile se vám v životě objeví, přemýšleli jste někdy nad tím, proč na vás působí tak dobře a chcete v jeho společnosti být co nejdéle?
Všichni známe dny, kdy se nám nic nechce, nemáme náladu a zkrátka u ničeho nevydržíme déle, než je potřeba, častokrát ani to ne. Disciplínu možná známe spíše ze sportovního odvětví, ale i v každodenním životě má toto slovo své místo. Vybudování disciplíny není snadná záležitost, ale já vám ukážu, že po přečtení vám začne hlodat v hlavě.
Častokrát jsme tak zabraní do různé elektroniky, že pomalu zapomínáme na osobní kontakt nejen s lidmi, ale i s přírodou. Pozastavme se, rozhlídněte se kolem a řekněte si sami sobě, jestli i vy nejste ti, kteří jsou až zbytečně moc otroky digitálního světa a nechtělo by to trochu proložit.
Tíha na hrudi, hluboké nádechy a modlit se, ať se to zvládne. Pocity, které se nedají popsat, pokud je nezažijete na vlastní kůži.
Stálé vyšší a vyšší výdaje při nakupování potravin. Kupujeme dokola stejné potraviny, které se jednou za čas promění za něco dražšího, nebo naopak levnější variantu. Všichni známe vykulené oči u pokladny, kdy máte jednu tašku, ale dvakrát tak víc máte platit. Má na tom podíl trh, období, ale i váš postoj k nakupování.